|
|
Monitoring invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Ostravice
Zlá, Kristýna
Od pozdimu 2013 do podzimu 2014 bylo v rámci monitoringu invazních rostlin v povodí řeky Ostravice zapsáno celkem 24 fytocenologických snímků na šesti monitorovacích plochách. Pro porovnání výskytu invazních druhů rostlin na jednotlivých úsecích toku i pro srovnání rozšíření invazních druhů rostlin v bezprostředním okolí řeky oproti a okolní zastavěné a zemědělské krajině, byly mé vlastní fytocenologické snímky doplněny o další data z České národní fytocenologické databáze. V celkovém souboru analyzovaných dat (211 fytocenologických snímků) jsem zaznamenala 63 nepůvodních druhů, z nichž je 23 invazních. Nejčastějšími invazními druhy vyskytujícími se na březích a náplavech řeky Ostravice byly netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), křídlatky (Reynoutria spp.) a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Na počet invazních druhů měla největší vliv nadmořská výška. S klesající nadmořskou výškou stoupal počet invazních rostlin. Regulace toku a zástavbové oblasti mají rozněž pozitivní vliv na rozšíření invazních druhů. Frekvence výskytu jednotlivých invazních druhů se lišily v datových souborech z pobřežních porostů a z porostů v blízkém okolí.
|
|
|
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech
Nováková, Zuzana ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech Práce se zabývá kulturní politikou komunistického režimu v 50. a 60. letech 20. století ve vztahu k veřejným knihovnám. Na základě archivních materiálů je hlavní pozornost věnována situaci na Ostravsku. Kulturní politika se ubírala dvěma směry - jednak cestou represí, kdy prostřednictvím cenzury tiskovin, očisty knihovních fondů a perzekuce oponentů byl občanům zamezen přístup k myšlenkám a dílům, které režim považoval za nežádoucí, škodlivé. Na uprázdněné místo po těchto autorech a knihách pak byly dosazovány prorežimní publikace, psané v duchu socialistického realismu. Veřejné knihovny využívaly celou řadu forem, jak k této nové literatuře přivést čtenáře a jak z nich vychovat loajální a uvědomělé budovatele socialismu - besedy a čtenářské konference, literární soutěže a ankety, Fučíkův odznak, Měsíc knihy a další. Pozornost je také věnována akcím, kterými knihovny podporovaly politiku strany a vlády, jako byly např. oslavy stranických výročí, nábory do hornictví, ateistická výchova čtenářů apod.
|
|
|
Vlastivědný sborník SEVERNÍ MORAVA
Rosípalová, Petra ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Vlastivědný sborník Severní Morava" zpracovává problematiku vydávání tohoto titulu, který je významným reprezentantem svého druhu. Vlastivědné sborníky mají totiž ojedinělé postavení mezi tištěnými dokumenty. A navíc, vlastivědný sborník Severní Morava jako jediný svého druhu vychází v celé České republice téměř nepřetržitě, a to od roku 1957, kdy jej společně začala vydávat muzea v Zábřeze, Mohelnici a Lošticích. Diplomová práce sborník představuje, seznamuje s jeho padesátiletou historií, charakteristikou tohoto typu periodika, poukáže na specifika, kterými se sborník odlišuje od jiných časopisů. Součástí práce je kvantitativní výzkum formou obsahové analýzy, která zkoumá náplň sborníku v průběhu padesáti let. Práce sleduje zpracovávaná témata, pravidelné rubriky, typy příspěvků a vývoj sborníku ve sledovaných letech. Chce odpovědět na otázku, jestli takový sborník dokáže populární formou informovat čtenáře jak z řad odborníků, tak laické veřejnosti o vlastivědných tématech, zda je jeho cílem také vzdělávat, jak reaguje na aktuální dění ve společnosti a zda dokáže oslovit i dnešní čtenáře.
|
|
|
Sestavení recentní dubové standardní letokruhové chronologie pro severní Moravu
Bužek, Stanislav
Předmětem této diplomové práce bylo sestavit recentní dubovou standardní chronologii pro Severní Moravu a provést dendroklimatologickou analýzu. Na třech lokalitách pro oblast Severní Moravy bylo pomocí Presslerova přírůstového nebozezu odebráno 195 vzorků z recentních dubů. Šířky letokruhů byly změřeny a zpracovány v programu PAST 32. Z dobře korelujících letokruhových křivek se podařilo vytvořit standardní chronologii, která má rozsah od roku 1895 - 2015. Odstranění věkového trendu z letokruhových křivek a vytvoření residuální indexové standardní dubové chronologie bylo provedeno v programu ARSTAN. Tato vytvořená residuální chronologie byla použita pro modelování vlivu klimatických parametrů na radiální přírůst v programu DendroClim. Současně byla provedena analýza významných negativních let. Radiální přírůst statisticky kladně významně koreloval se srážkami v září předchozího roku a v březnu aktuálního roku. Tloušťkový přírůst statisticky negativně koreluje s Palmerovým indexem sucha (PDSI) za období od dubna do srpna předchozího roku. Nejvíce negativní významné roky, kdy reagovalo více jak 60 % všech stromů, jsou roky 1941, 1942, 1943, 1956, 1998. Tyto negativně významné roky byly způsobeny nižším množstvím měsíčních úhrnů srážek a nízkými teplotami ve vegetačním období.
|
|
|
Vlastivědný sborník SEVERNÍ MORAVA
Rosípalová, Petra ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Vlastivědný sborník Severní Morava" zpracovává problematiku vydávání tohoto titulu, který je významným reprezentantem svého druhu. Vlastivědné sborníky mají totiž ojedinělé postavení mezi tištěnými dokumenty. A navíc, vlastivědný sborník Severní Morava jako jediný svého druhu vychází v celé České republice téměř nepřetržitě, a to od roku 1957, kdy jej společně začala vydávat muzea v Zábřeze, Mohelnici a Lošticích. Diplomová práce sborník představuje, seznamuje s jeho padesátiletou historií, charakteristikou tohoto typu periodika, poukáže na specifika, kterými se sborník odlišuje od jiných časopisů. Součástí práce je kvantitativní výzkum formou obsahové analýzy, která zkoumá náplň sborníku v průběhu padesáti let. Práce sleduje zpracovávaná témata, pravidelné rubriky, typy příspěvků a vývoj sborníku ve sledovaných letech. Chce odpovědět na otázku, jestli takový sborník dokáže populární formou informovat čtenáře jak z řad odborníků, tak laické veřejnosti o vlastivědných tématech, zda je jeho cílem také vzdělávat, jak reaguje na aktuální dění ve společnosti a zda dokáže oslovit i dnešní čtenáře.
|
|
|
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech
Nováková, Zuzana ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech Práce se zabývá kulturní politikou komunistického režimu v 50. a 60. letech 20. století ve vztahu k veřejným knihovnám. Na základě archivních materiálů je hlavní pozornost věnována situaci na Ostravsku. Kulturní politika se ubírala dvěma směry - jednak cestou represí, kdy prostřednictvím cenzury tiskovin, očisty knihovních fondů a perzekuce oponentů byl občanům zamezen přístup k myšlenkám a dílům, které režim považoval za nežádoucí, škodlivé. Na uprázdněné místo po těchto autorech a knihách pak byly dosazovány prorežimní publikace, psané v duchu socialistického realismu. Veřejné knihovny využívaly celou řadu forem, jak k této nové literatuře přivést čtenáře a jak z nich vychovat loajální a uvědomělé budovatele socialismu - besedy a čtenářské konference, literární soutěže a ankety, Fučíkův odznak, Měsíc knihy a další. Pozornost je také věnována akcím, kterými knihovny podporovaly politiku strany a vlády, jako byly např. oslavy stranických výročí, nábory do hornictví, ateistická výchova čtenářů apod.
|
|
|
Monitoring invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Ostravice
Zlá, Kristýna
Od pozdimu 2013 do podzimu 2014 bylo v rámci monitoringu invazních rostlin v povodí řeky Ostravice zapsáno celkem 24 fytocenologických snímků na šesti monitorovacích plochách. Pro porovnání výskytu invazních druhů rostlin na jednotlivých úsecích toku i pro srovnání rozšíření invazních druhů rostlin v bezprostředním okolí řeky oproti a okolní zastavěné a zemědělské krajině, byly mé vlastní fytocenologické snímky doplněny o další data z České národní fytocenologické databáze. V celkovém souboru analyzovaných dat (211 fytocenologických snímků) jsem zaznamenala 63 nepůvodních druhů, z nichž je 23 invazních. Nejčastějšími invazními druhy vyskytujícími se na březích a náplavech řeky Ostravice byly netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), křídlatky (Reynoutria spp.) a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Na počet invazních druhů měla největší vliv nadmořská výška. S klesající nadmořskou výškou stoupal počet invazních rostlin. Regulace toku a zástavbové oblasti mají rozněž pozitivní vliv na rozšíření invazních druhů. Frekvence výskytu jednotlivých invazních druhů se lišily v datových souborech z pobřežních porostů a z porostů v blízkém okolí.
|
|
|
Význam Letiště Leoše Janáčka Ostrava pro rozvoj cestovního ruchu
Ostřanská, Barbora ; Vaško, Martin (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou významu Letiště Leoše Janáčka Ostrava pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem práce, jak již název napovídá, je zmapovat potenciál sledovaného letiště a jeho význam pro cestovní ruch. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola je zaměřena na dopravu obecně a její roli v cestovním ruchu. Druhá kapitola se zabývá leteckou dopravou, její charakteristikou a infrastrukturou. Důležitou součástí letecké infrastruktury je i letiště, které je předmětem třetí kapitoly. Čtvrtá kapitola se věnuje Letišti Leoše Janáčka Ostrava a analyzuje všechny jeho stránky. Poslední kapitola interpretuje zjištěné výsledky na základě dotazníkového šetření.
|
|
| |
host ::
RSS.